Karolína Stehlíková se vydala na měsíční překladatelský pobyt do Visby na Gotlandu. Už jste o takové možnosti taky uvažovali? Co od rezidence čekat a jak se na ni přihlásit? Nechte se inspirovat Karolíniným vyprávěním!
V lidském životě jsou různá období, kdy se dá hezky česky řečeno „prásknout do koní“ a někam zmizet. Obvykle je to možné v době studií (kolikrát ode mě naši studenti v souvislosti s možnostmi zahraničních výjezdů slyšeli kategorické: Jeďte!). Někoho pak do cizích zemí zavanou pracovní příležitosti. Překladatelé a překladatelky mají možnost vyjíždět na rezidenční pobyty. Jenže ouha, jste-li osobou pečující bez většího servisu, je výjezd na týden, čtrnáct dnů často dlouho to jediné, na co si troufnete, abyste nezhuntovali partnera, děti nezvlčily, někdo se postaral o starého rodiče, případně o němé členy domácnosti. Když něco máme, něčeho jiného se nám zase nedostává.
Skoro každý ví, o čem mluvím, protože pečovateli jsme v nějaké fázi života téměř všichni. Ale žádný stav netrvá věčně. Nikdy jsem nechápala ukňučené Čechovovy postavy nezdravě se upínající k nikdy nerealizovaným cestám. Proč do té Moskvy, sakra, neodjedou?
V roce 2024 se ukázalo, že naše teenagerky se o sebe poměrně přesvědčivě dokážou postarat samy (nehledě na to, že dostat prudící matku z domu pokládaly za výhru v loterii). I partner byl vtělené povzbuzení. (Vyraž, odpočineš si.) A tak jsem v listopadu požádala Baltic Center for Writers and Translators o měsíční rezidenci na ostrově Gotland, kde jsem nikdy nebyla, a jelikož Balt je moje srdeční záležitost, studené počasí mi nevadí a práce, jíž jsem se měla věnovat, byla nasmlouvaná, nezbylo než si přát, aby to klaplo. A ono to klaplo. Ó, v březnu 2025 budu tedy překládat na největší letadlové lodi v Baltském moři, jak se tomuto strategicky položenému ostrovu někdy také přezdívá.
Do Visby, hlavního městečka ostrova, se můžete dostat dvojím způsobem. Přes moře – trajektem společnosti Destination Gotland z přístavů Nynäshamn nebo Oscarshamn –, nebo prozaičtěji letecky – třičtvrtěhodinový let ze Stockholmu. Jakmile projdete branami středověkého města, octnete se v jiné dimenzi. Historické centrum je vzorně zachované a vyznačuje se vysokou koncentrací gotických ruin.
Baltic Center for Writers and Translators (BCWT) působí ve Visby od roku 1993 a jeho cílem je umožnit tvůrčí rezidence primárně spisovatelům ze Severu a Pobaltí a překladatelům ze skandinávských jazyků. Je to jednopatrový dům s jedenácti pokoji, do kterého se vejde ještě o něco více autorů a překladatelů (některé pokoje jsou dvoulůžkové). Jde o místní historickou stavbu původně sloužící jako škola. Naproti přes ulici je mnohem novější dům, který funguje jako zázemí ubytovaných – nachází se tu knihovna s několika místnostmi, kuchyň, kancelář, prádelna, sušárna a sauna. Všechno je to jednoduché, ale seversky útulné. Zvláště knihovna, která se využívá i jako projekční sál. V kuchyni je několik lednic, kde má každý rezident svůj foch, a podobné je to i se spíží. Kuchyň je prostorná se dvěma sporáky, myčkou a mikrovlnkou. I když se u přípravy jídla náhodou sejde pět lidí, vejdou se. V některých ohledech to tu připomíná hostel – každý si chystá, co je zvyklý, a u jídla se většinou vykládá. Do kanceláře každý den přichází Patrik a Lena, dva lidé, kteří dělají tohle místo tím, čím je – neuvěřitelně vstřícnou útulnou pro kreativce, kteří se potřebují někde v klidu soustředit.
V době mého pobytu nás v BCWT bylo jedenáct a většina z nás setrvala čtrnáct a více dnů. Vesměs šlo o švédské, dánské, norské a finské autory či překladatele, ale pak tu byly výjimky jako španělská kolegyně překládající ze švédštiny, angličtiny a francouzštiny, já, která překládám z norštiny, německý kolega překládající ze švédštiny a norštiny nebo americká spisovatelka. Věkově i osobnostně jsme byli výborně namíchaní. Asi to tak není vždy, ale naše skupina se prostě parádně „sčuchla“. Kromě práce jsme si někdy po večerech promítali filmy, chodili společně do sauny a jednou vyjeli půjčeným autem na výlet na Bergmanův ostrov Fårö. Jazyková situace společnosti odrážela skutečnost, že Gotland se nachází v geografickém středu Skandinávie a Pobaltí. Hovořili jsme mezi sebou nejčastěji směsicí skandinávských jazyků, pokud zrovna nebyla přítomná Američanka nebo finský spisovatel.
Všední dny tráví na rezidencích všichni podobně. Po snídani se odeberou ke svým počítačům psát, překládat, redigovat či rešeršovat. Někdo pracuje u sebe v pokoji, někdo v knihovně ve vedlejší budově, kde je typické knihovní prostředí motivující ke koncentrované práci, někdo v místní veřejné knihovně, která je necelý kilometr od ubytování směrem k přístavu. Večeře představují výbornou příležitost k socializaci. Není nad to zjistit, jak komu práce jde, a uklidnit se, pokud máme tvůrčí blok nebo jsme nesplnili překladatelskou normu.
Každý přijel na Gotland s nějakým úkolem – dánská básnířka Mette Moestrup odsud odeslala do tisku svou nejnovější sbírku Butterfly Nebula, držitelka Ceny Astrid Lindgrenové Meg Rossoff rozepsala další román pro mládež, finský novinář Esa Salminen postupoval v psaní non-fiction zabývající se nejnovějšími trendy v drogovém dealerství a Španělka Alba Pagán překládala ukázky z díla švédské spisovatelky Karin Boye pro budoucí španělské nakladatele. Já jsem pro plánovanou edici mapovala norskou produkci Pavla Fraenkla, česko-norského literárního vědce, který přežil Osvětim a po válce se v Norsku stal prvním profesorem divadelní vědy.
Pokud si chcete ostrov trochu prohlédnout, nabízí se tři způsoby – do blízkého okolí lze vyrážet na kolech, kterých je v centru několik k zapůjčení. Ostrov sice má autobusovou síť, ta ale není organizovaná způsobem, který by umožňoval jednoduše sestavit průzkumné cesty. Na větší poznávací výlety se proto vyplatí pronajmout si auto. Ostrov sám o sobě je překvapivě dobře zachovalým svědectvím vyspělé středověké kultury. Zlaté časy počínající věkem Vikingů (8. století) pokračovaly dobou, kdy bylo Visby bohatým hanzovním městem (12.–14. století), a skončily jednoho červencového odpoledne roku 1361 krvavou řeží před městskými hradbami, kterou řídil dánský král Valdemar Atterdag a která zredukovala počet ostrovanů na polovinu. O tom všem se člověk může poučit v muzeu v hlavním městě, případně prostřednictvím cest po ostrově. Nejfrekventovanějším typem památky jsou ruiny středověkých klášterů a kostelů, případně kostely vzorně dochované, často s nádhernými gotickými portály. Můžete ale navštívit také rekonstrukci obytného sídliště z doby železné, klasický severský skanzen, zakonzervované rybářské vesničky, kamenné lodi z doby bronzové rozeseté v lesích a po polích nebo – z jiného soudku – Vilu Vilekulu. Ostrov je pozoruhodný i z geomorfologického hlediska (vápencové útvary zvané rauky, naleziště fosilií) a milovníky přírody potěší i překvapivá různorodost biotopů (často chráněných).
Pokud vaše rezidence vyjde na léto, můžete se dokonce sami stát atrakcí pro turisty. Pro průvodcované výpravy po městě je totiž zastávka u BCWT vítanou příležitostí nahlížet spisovatelům a překladatelům přímo do pokoje a sledovat je při práci. Někdo se cítí jako zvířátko v zoo, jiní si s gustem užívají pět minut života celebrity.
Pro mě osobně představoval měsíc na Gotlandu velikou odměnu, možnost zastavit se, upřít pozornost na sebe a svou práci a také prožít naplno historicky i geograficky unikátní lokalitu. Soustředěná práce na odlehlém místě umožňuje jiný typ koncentrace, než jakého jsme schopni dosáhnout obklopeni všedním dnem doma. S překládanými autory se na rezidencích člověk setká v unikátním bezčasí cizího prostoru a mnohem důsledněji realizuje ricoeurovské rozšiřující čtení. Občas je skvělé prásknout do koní.
Karolína Stehlíková