Spolek Překladatelé Severu vydal publikaci Mapování smluvních podmínek a výše honorářů českých literárních překladatelů. Ta vznikla na základě dotazníkového šetření, do nějž se v říjnu a listopadu 2021 zapojilo 330 překladatelů z více než 30 jazyků.
The Association of Translators of the North has published a publication Mapping of Contractual Conditions of Czech literary translators. It is based on a questionnaire survey of 330 translators from more than 30 languages in October and November 2021.
„Mezi zjištění, která lze shrnout do jedné věty, patří například to, že literárnímu překladu se u nás ze tří čtvrtin věnují ženy, že více než třetina respondentů pracuje se dvěma či třemi jazyky a že jen pro čtvrtinu respondentů představuje literární překlad hlavní zdroj příjmů,“ říká Kateřina Krištůfková, předsedkyně spolku Překladatelé Severu.
Kolik čeští literární překladatelé vydělávají? Medián honorářů v letech 2019–2020 činil 180 Kč za normostranu, přičemž z odpovědí týkajících se času stráveného nad jednou normostranou textu vyplývá, že její překlad včetně následných úprav trvá v průměru hodinu. „Vezmeme-li v úvahu, že růst překladatelských honorářů činil za posledních dvacet let 34 %, zatímco růst průměrné mzdy 151 %, je jasné, že současná situace českých literárních překladatelů je ekonomicky dlouhodobě neudržitelná,“ vysvětluje Daniela Mrázová z Překladatelů Severu, která výstupy z dotazníku zpracovávala, a dodává: „Šetření ale také ukazuje, že v průměru dostávají nejnižší honorář ti nejzkušenější překladatelé, což nasvědčuje tomu, že mladší a střední generace překladatelů si zřejmě častěji dokáže říct o vyšší odměnu.“
Závěry výzkumu zahrnují jednak data o samotných překladatelích (pohlaví, věk, délka praxe, počet přeložených knih, podíl příjmů z překladu na celkových příjmech apod.), jednak data mapující podobu spolupráce s nakladateli a smluvní podmínky (například rozsah a délka poskytované licence na překlad, možnost nakladatele zasahovat do textu překladu bez souhlasu překladatele, kvalita redakční práce apod.). „Z odpovědí přitom lze vyčíst, že překladatelé při uzavírání smluv často tahají za kratší konec provazu a plně přijímají podmínky nakladatele. Alarmující je například zjištění, že 50 % respondentů dostává polovinu honoráře nebo i celý honorář až po vydání knihy, ačkoliv datum vydání nemohou ovlivnit, nebo že převážná většina překladatelů přispívá svou prací k propagaci knihy zcela zdarma,“ uzavírá D. Mrázová. Součástí publikace je i přehled průměrné ceny za jednu normostranu literárního překladu podle jednotlivých jazyků. Z něj plyne, že nejvyšší honoráře se v letech 2019–2020 vyplácely za překlady z korejštiny (550 Kč/NS), dále z maďarštiny, slovinštiny, portugalštiny a čínštiny (400–295 Kč/NS), nejméně se platilo za překlady ze slovenštiny (147 Kč/NS) a dále z ukrajinštiny, ruštiny a angličtiny.
Publikaci představili Překladatelé Severu na závěr kulatého stolu, u něhož se v pátek 25. 2. 2022 sešli zástupci oborových překladatelských organizací (Obec překladatelů, Překladatelé Severu a Jednota tlumočníků a překladatelů) se zhruba desítkou nakladatelů. Cílem setkání bylo zahájit dialog mezi překladateli a nakladatelskými domy, vyměnit si názory na některá dlouhodobě sporná témata, jako jsou viditelnost překladatelů, kvalita jejich práce nebo podmínky smluv, a zjistit, zda je na obou stranách dostatečná vůle tato témata řešit. Překladatelé i nakladatelé vyjádřili ochotu se na této platformě znovu sejít.
Celou publikaci Mapování smluvních podmínek a výše honorářů českých literárních překladatelů v češtině i angličtině ve formátu pdf si můžete stáhnout zde.
Tisková zpráva ke stažení zde.
Dotazníkové šetření je součástí projektu Posilování kapacit oborových a zastřešujících asociací, sítí a platforem. Projekt je realizován v rámci programu Kultura, který je spolufinancován z Fondů EHP 2014–2021. / The project Capacity development of Czech literary translators´ organizations is supported by the EEA Grants 2014–2021 under the Programme Culture.