Zásady uzavírání licenčních smluv

Z autorského zákona vyplývá, že překladatel literárního díla je považován za autora, původní dílo totiž tvůrčím způsobem zpracovává. Kdo chce tedy vydat literární dílo v překladu, potřebuje licenci od původního autora i od překladatele. 

Udělení licence na překlad obvykle upravuje nakladatelská licenční smlouva mezi nakladatelstvím a překladatelem.

Chystáte-li se uzavřít licenční smlouvu na překladové dílo, nechte si v každém případě před podpisem zaslat návrh smlouvy a důkladně si jej prostudujte. Smlouva je vzájemnou dohodou rovnocenných stran a obě strany mají právo ji před podepsáním připomínkovat a navrhovat změny jejího znění. Nikdy nezačínejte překládat bez smlouvy nebo jen na základě ústní dohody!

Nerozumíte-li některým formulacím smlouvy, nejste-li si jistí, zda je pro vás jejich znění výhodné, nebo chcete-li navrhnout nějakou změnu a nevíte jak, neobávejte se obrátit na zkušenější kolegy. Překladatelé Severu nabízejí svým členům bezplatné konzultace. Případně kontaktujte právníka specializujícího se na autorské právo. Právní služby nejsou levné, ale je-li smlouva složitá, investice se vám může vyplatit a právník vám může v důsledku ušetřit peníze i nepříjemnosti.

Následující přehled vám pomůže zjistit, zda licenční smlouva obsahuje vše, co by v ní mělo být, vysvětlí vám, co konkrétní termíny znamenají, a shrne, na co si dát při jejím uzavírání pozor. 

Co by licenční smlouva měla obsahovat:

ROZSAH LICENCE

  1. Časový – na kolik let je licence poskytována (v současné době to nejčastěji bývá 5–7 let). Smlouva může také obsahovat ustanovení o opci, které říká, za jakých podmínek lze po uplynutí sjednané doby licenci prodloužit. Je třeba si uvědomit, že v případě výhradní licence nebudete moct po tuto dobu s textem nijak nakládat.
  2. Množstevní – na kolik výtisků je licence poskytována (tj. jaký je u daného titulu maximální náklad; je-li kniha úspěšná a nakladatel chce později vydat kusů více, bývá zvykem domluvit se na další odměně za licenci či na procentech z prodeje). Za hranici bestselleru se na českém knižním trhu obvykle považuje 10 000 výtisků.
  3. Územní – pro kterou část světa je licence poskytována.

Pozor si dávejte na udílení nenápadně formulované „neomezené licence“ – tou poskytujete své dílo navždy, pro celý svět a v neomezeném počtu výtisků.

Pozor také na poskytnutí licence na „celou dobu trvání práv“ – to znamená, že licenci poskytujete na celý svůj život a ještě na dobu 70 let po své smrti.

ZPŮSOB UŽITÍ DÍLA

Licenční smlouva by měla přesně specifikovat způsob užití díla. Podle autorského zákona jsou možné tyto způsoby:

  1. Rozmnožování (tj. zhotovení rozmnoženin např. ve formě tiskové, zvukové, obrazové, elektronické aj.).
  2. Rozšiřování (tj. distribuce knižních výtisků).
  3. Sdělování veřejnosti (tj. prostřednictvím rozhlasu, televize, internetu apod.), např. pro e-knihy se bude jednat o tzv. zpřístupňování prostřednictvím internetu – k tomuto užití je dobré uzavřít smlouvu zvlášť a nezahrnovat jej do smlouvy na tištěné vydání. 

Obvykle se v licenční smlouvě uděluje právo na vydání knihy tiskem. Někteří nakladatelé vyžadují i právo na zpracování díla ve formě e-knihy, audioknihy či v jiném formátu, nebo dokonce na dramatizaci či filmovou adaptaci. Na tyto způsoby užití díla se nejčastěji doporučuje uzavřít samostatnou smlouvu či dodatek ke smlouvě, stává se ale i to, že jsou práva např. na audioknihu už součástí původní smlouvy. V každém případě by za poskytnutí těchto práv měl autor díla dostat honorář zvlášť. Můžete požadovat odměnu i ve formě podílu na výnosu nakladatele z takového počinu.

Rozhodně se vyhýbejte formulacím typu „poskytuje licenci na všechny způsoby užití díla“. 

Při výpočtu jednotlivých způsobů užití si dávejte pozor na tyto formulace:

  • rozmnožování díla – jestliže jste s nakladatelem domluveni jen na tištěném vydání, pak musíte výslovně uvést, že se bude jednat o rozmnožování tištěných výtisků
  • rozšiřování díla se vztahuje jen na tištěné výtisky; pokud jste domluveni jen na elektronické publikaci, nemá to ve smlouvě místo
  • vyhýbejte se obecné formulaci „sdělování veřejnosti“ – nakladatel nikdy nepotřebuje tak širokou licenci k dílu, protože ta zahrnuje elektronické knihy (zpřístupňování veřejnosti internetovou sítí), rozhlasové čtení, dokonce i televizní pořady, čtení v knihovnách a na festivalech apod.; zpravidla požadujte konkrétní uvedení způsobů užití (např. pokud nakladatel vydává elektronickou knihu, napsat, že se jedná o zpřístupňování elektronické knihy internetovou sítí, nikoli však např. audioknihy,
  • je samozřejmě možné a legitimní, pokud nakladatel chce mít licenci též k užitím, které ve chvíli vydání ještě neplánuje (např. audiokniha, dramatizace, rozhlas), ale měli byste mít za takové užití sjednanou zvláštní odměnu (např. podílovou) nebo mít sjednanou možnost odstoupit, pokud by licenci nevyužil
  • neudílejte bezhlavě souhlas „se zařazením díla do audiovizuálního díla“ nebo právo „k zfilmování“ – budete pak překvapeni, jestli někdo natočí třeba velkorozpočtový hraný film s vaším překladem a vy už z toho nebudete mít ani korunu (je kupodivu více zahraničních titulů, které pak točili čeští producenti).

Nakladatelé často využívají široké licence s překladatelem (pro všechny způsoby užití), aby zabránili vydání překladu u jiného nakladatele poté, co jim zanikne licence udělená nakladatelem původního autora. To ale zároveň znamená, že nový nakladatel se nebude moct domluvit s vámi a bude muset vyjednávat s původním nakladatelem (z čehož nemusí mít překladatel nic) nebo pořídit nový překlad.

VÝHRADNOST LICENCE

Definuje, zda je možné licenci na dílo (nebo jeho část) zároveň poskytnout i někomu jinému, nebo zda na něj bude mít po smluvenou dobu výhradní právo nakladatel (to je obvyklejší). Není-li ve smlouvě stanoveno jinak, považuje se licence za výhradní. Pozor na to, že v době, kdy má nakladatel na dílo výhradní licenci pro určité užití, dílo nesmí stejným způsobem užít ani sám překladatel. I k publikování ukázky v časopise nebo třeba na vlastním webu překladatele je tedy potřeba souhlas nakladatelství. Nebo lze ve smlouvě sjednat nevýhradnost ohledně výňatků z díla.

Výhradnost můžete limitovat maximálně na několik let nebo na určitý počet výtisků, abyste nepřišli o možnost svůj vlastní překlad ještě někdy užít.

VÝŠE HONORÁŘE

Obvykle je stanovený odměnou za normostranu cílového, tj. přeloženého textu. Jedna normostrana se podle české normy počítá jako 1800 znaků včetně mezer. V oblasti audiovizuálního překladu (titulky, dialogová listina) může být někdy praxe odlišná – o rozsahu normostrany je proto dobré se vždy ujistit.

Někdy se místo normostran uvádí autorský arch (1 autorský arch = 20 normostran).

Odměna může být stanovena i paušálem (časté například u kratších titulů, dětské literatury či komiksu, kde by mohl být honorář za normostranu velmi nevýhodný). Pozor ovšem na paušál za překlad prózy – jednak může vycházet při přepočtu na normostrany velmi nevýhodně, jednak nikdy přesně nevíte, jaký bude rozsah cílového textu.

Honorář za překlad poezie se obvykle stanovuje za jeden verš či paušálně, nikoli za normostrany.

U potenciálně úspěšných titulů se lze vedle fixní odměny za poskytnutí licence domluvit i na odměně podílové, tj. procentech z prodeje. Jejich výše se stanovuje z maloobchodní ceny titulu, nikoli z nakladatelova zisku, který nemůže překladatel ovlivnit ani pořádně zkontrolovat a často se jedná o zavádějící účetní číslo (např. granty zadotovaný titul může být účetně bez zisku, ačkoli nakladatel na vydání přesto vydělal).

VÝPLATA HONORÁŘE

Ve smlouvě je nutné uvést, kdy a jakým způsobem bude honorář za dílo vyplacen. Věnujte pozornost přesným podmínkám, někdy je v návrhu smlouvy výplata honoráře vázána na okolnosti, které jako autor díla nemůžete nijak ovlivnit (například na termín vydání díla).

Pozor i na to, je-li termín odměny vázán na „schválení překladu“ nakladatelem nebo na odevzdání „řádně provedeného díla“. Splatnost odměny, nebo přinejmenším její podstatné části, musí být vázaná na „odevzdání díla“ (tedy nikoli „řádné odevzdání díla“, protože v každém překladu se nějaká chyba vyskytne a tudíž není právně řečeno „řádný“). Samozřejmě, že to neznamená, že nakladatel nemá právo na slevu z ceny, kdyby se ukázal překlad jako velmi špatný, nebo že by nemohl žádat přepracování. Jde jen o to, aby nebyl motivován k tomu, neustále odkládat formální schválení překladu jen proto, aby oddálil výplatu odměny.

UVEDENÍ AUTORA PŘEKLADU

Ačkoli je povinnost uvádět jméno autora při užití díla stanovena zákonem, doporučuje se zakotvit i ve smlouvě, v jaké podobě a na jakém místě bude autor překladu při užití díla uveden. Žádejte např. uvedení na titulní straně a v copyrightové doložce (obvyklá je copyrightová doložka, např. Translation © jméno, příjmení a rok; do copyrightové doložky nepatří podle právních předpisů název nakladatelství, byť praxe je různá). Podle autorského zákona by měl být autor překladu uveden i u zveřejněných ukázek překladu.

TERMÍN ODEVZDÁNÍ PŘEKLADU

Ve smlouvě musí být uvedeno, do jakého data se překladatel zavazuje dílo odevzdat. Je třeba sjednat jej realisticky. Věnujte pozornost smluvně stanoveným postihům za pozdní odevzdání díla.

AUTORSKÝ DOHLED

Ve smlouvě byste měli mít sjednáno právo seznámit se s redakčními úpravami, právo na jejich zapracování a odsouhlasení, stejně jako právo na přečtení a odsouhlasení korektur sazby (včetně informace, kolik času na tyto úkony dostanete).

Pozor na formulaci, že o výsledné podobě textu rozhoduje nakladatel – v takovém případě mu dáváte právo zasahovat do díla i bez vašeho vědomí.

AUTORSKÉ VÝTISKY

Smlouva ustanovuje počet autorských výtisků, které autor díla zdarma obdrží od nabyvatele licence. Neměly by být náhradou autorské odměny.

Další aspekty licenční smlouvy

MAJETKOVÁ A OSOBNOSTNÍ PRÁVA

Licencovat u nás lze pouze majetková práva. Těmi jsou míněna práva k užití díla, a to mj. rozmnožováním, rozšiřováním nebo sdělováním veřejnosti (prostřednictvím rozhlasu, televize, internetu apod.). Práva osobnostní licencovat nelze, ta náleží vždycky autorovi – mezi ně patří právo na zveřejnění díla, právo na nedotknutelnost díla jako celku a osobování si autorství.

PODLICENCE

U tištěného vydání knihy je zbytečné udělovat nakladateli právo poskytovat podlicence – nakladatel by pak práva mohl přeprodávat dalším subjektům, což nemusí být v zájmu překladatele. Není-li ve smlouvě uvedeno jinak, nakladatel nemá právo podlicence poskytovat.

U e-knih a audioknih však nakladatel právo poskytovat podlicence potřebuje, jinak by elektronický produkt nemohl distribuovat na různých platformách.

ZPRACOVÁNÍ DÍLA

Dávejte si pozor na formulace jako „poskytuje souhlas se zpracováním díla“ či „umožňuje užití díla po změně nebo úpravě“ apod. Znamenalo by to, že nakladatel může do vašeho překladu libovolně zasahovat, pozměňovat jej nebo z něj pořídit i filmový scénář, dramatizaci, rozhlasovou hru apod.

PRÁVO ODSTOUPIT PRO NEČINNOST NAKLADATELE

Není-li ve smlouvě specifikováno jinak, má překladatel dle zákona právo odstoupit od smlouvy po dvou letech nečinnosti nabyvatele práv.

ZÁKONY
Autorské právo upravuje autorský zákon (121/2000 Sb.). S jeho zněním je dobré se seznámit, nejlépe za pomoci odborníka na některém specializovaném školení. Licenční smlouvu a konkrétně nakladatelskou licenční smlouvu pak upravuje občanský zákoník.

AUTORSKÝ ZÁKON

OBČANSKÝ ZÁKONÍK, viz § 2358 – § 2389

Tento text vznikl ve spolupráci s advokátní kanceláří Štaidl Leška, která se specializuje na autorské právo.