Díl první: Nemlžte a nedělejte mrtvé brouky… aneb Pozdní odevzdání překladu

Den před plánovaným odevzdáním překladu

Překladatel Kratinoha: „Haló? Tady Kratinoha. Já dělám toho Hansena. Dostal jsem na vás číslo od pana šéfredaktora.“

Externí redaktorka Šafářová: „Dobrý den. To jsem ráda, že voláte. Jak jste na tom?“

Kratinoha: „No, ještě to úplně nemám. Nevadilo by vám, kdybych to odevzdal na poloviny?“ = Vím, že to mám zítra odevzdat celé, ale ještě nemám ani tu první půlku, přitom mi od začátku bylo jasné, že to nebudu stíhat, jenže se přece nepřipravím o tak pěknou knihu, ono se to vždycky nějak domluví.

Šafářová: Vadilo, ale co s tebou nadělám, tak radši ať na to máš dost času, než abys mi to poslal jen tak narychlo spíchnuté. = „Tak dobře. Mám na to vyhrazený celý měsíc, tak když mi za týden pošlete tu první půlku, já začnu a pak mi pošlete tu druhou?“

Kratinoha: „No, pokusím se. V redakci říkali, že by se ten termín do tisku dal eventuálně nějak posunout.“ = Za tři týdny sice tu druhou půlku ještě mít nebudu, ale to teď rozhodně nepřiznám, určitě je tam rezerva.

Šafářová: „To je sice pěkné, ale já už mám domluvenou práci na další knize, kterou kvůli vám posouvat nechci a nemůžu. Proč jste to neřekl dřív?“ = Zapomeň na to. Navíc jedu na dovolenou a hádej, jak se na mě bude tvářit manžel, když budu večery trávit s notebookem místo s ním. Nehledě na to, že jsem počítala s tím, že peníze za tuhle redakci dostanu v srpnu, ne v říjnu.

V prvním díle jsme se rozhodly začít tím, co stojí na začátku celého redakčního procesu, a to je ODEVZDÁNÍ PŘEKLADU. Termín se řeší často a každý z nás občas něco dělá na poslední chvíli a do cílové pásky vbíhá s vyplazeným jazykem. A někdy prostě tu cílovou pásku protnout včas nestihne. Pro některé je pozdní odevzdání noční můrou, někteří k němu přistupují bohorovně. Co tedy dělat, když mám s překladem zpoždění?

Nejlepší je se snažit, aby taková situace vůbec nenastala. Říká se to pořád dokola, ale vážně je důležité DOBŘE UVÁŽIT TERMÍN A SVÉ SCHOPNOSTI A MOŽNOSTI. Nabízí vám nakladatelství překlad, jehož termín je pro vás nereálný? Nepřistupujte na něj! Nebojte se navrhnout hned na začátku pozdější datum odevzdání – někdy to není problém. Nepodaří-li se vám vyjednat termín, který jste schopni zvládnout i v případě nenadálé nemoci, živelní katastrofy nebo dalších nepředvídatelných okolností, práci neberte, i když o knihu sebevíc stojíte. Nespoléhejte na to, že to nějak dopadne, že vám nakladatelství termín prodlouží nebo že zasáhne deus ex machina.

Obvyklá výmluva, že je to „jenom kniha“ a svět se jistě nezboří, když překlad neodevzdáte včas, neobstojí. Nezapomínejte na to, že na vydání knihy se podílejí další lidé a že vy jste jenom součást celého procesu. Nakladatelství má své plány a termíny dané třeba zahraničními právy a investuje do knihy peníze dávno předtím, než vy začnete překládat. Kromě toho na překladu budete spolupracovat s redaktorem a redaktor má taky svoje plány, jinou práci a třeba rodinu. Jistě mu nechcete převrátit pracovní program naruby, zkazit mu dovolenou nebo mu způsobit finanční potíže.

Odevzdáváte-li překlad pozdě, nevypadá to v očích nakladatele a redaktora nikdy dobře, ale zvlášť dobře to nevypadá ve chvílích, kdy:

  • odevzdáváte pozdě každý překlad, který děláte;
  • jste si na překlad celkem jednoduché knihy o 150 normostranách vyžádali tři čtvrtě roku a ani poté ho nemáte pořád hotový;
  • se o vás ví, že děláte čtyři další překlady pro jiná nakladatelství (a nemyslete si, v našem malém rybníčku se nic neutají);
  • neustále něco píšete a komentujete na sociálních sítích.

Když už se vám ale stane, že domluvený termín nebudete moct dodržet, informujte nakladatelství co nejdříve. NEMLŽTE A NEVYMLOUVEJTE SE, POPRAVDĚ SDĚLTE, JAK NA TOM JSTE A KDY JSTE SCHOPNÍ PŘEKLAD ODEVZDAT. Nemá smysl se vytáčet a říkat, že ho za pár dní už vážně odevzdáte, že vám chybí jenom kousek (a přitom jste sotva v polovině), že vám shořel třetí počítač v řadě nebo se vám po klávesnici proběhla kočka a překlad vám vymazala. Otřepané přísloví o lži s krátkýma nohama tady platí stoprocentně. Stejně se pravda vždycky ukáže. Redaktoři i nakladatelé už slyšeli spoustu neuvěřitelných výmluv. Tady jsme vám vypsaly pár z nich.

1. Soubor záhadně zmizel.

2. Operační systém spadl a soubor zmizel.

3. Znaky v souboru se změnily v hvězdičky a lomítka a nejde to vrátit.

4. Počítač se vzňal a shořel na popel.

5. Vloupali se mi do bytu a počítač ukradli i s nezazálohovaným překladem.

6. Kocour si lehl na klávesnici a překlad zmizel.

7. Překladatel se topí v dluzích a musí pracovat v supermarketu u pokladny, takže nemá čas.

8. A pak ještě extrémní případ: překladatel vytvořil falešný e-mail své neexistující sestry a z něho napsal zprávu, že byl hospitalizován s infarktem a překlad nemůže dokončit.

Jistě nechcete, aby i o vás kolovaly v nakladatelství historky. Odevzdáte-li překlad pozdě, ale budete-li jednat férově a říkat pravdu, nakladatel a redaktor snáz projeví pochopení. Ovšem pokud budete mlžit či přímo lhát, dobrou pověst si nezískáte. Může se vám pak klidně stát, že si vás nakladatel zapíše jako nespolehlivého člověka, se kterým je lepší nespolupracovat, a příště už vám třeba žádný překlad nezadá.

Někteří nakladatelé (typicky Host, ale i jiní) si hlídají, kdo a jak pracuje, a od redaktorů žádají na spolupráci s překladatelem zpětnou vazbu. Redaktor, který musel zrušit dovolenou proto, že vy jste neodevzdali překlad včas, vám asi moc dobré vysvědčení nevystaví. A pokud takových špatných hodnocení nasbíráte víc, zase platí, že nakladatelství se s vámi může rozloučit.

Nebojte se tedy s redaktorem a nakladatelem komunikovat. Nejsou to vaši nepřátelé a nenutí vás dodržovat termíny proto, že nemají nic lepšího na práci. PODÍVEJTE SE NA VĚC VŽDYCKY I Z JEJICH STRÁNKY: líbilo by se vám, kdybyste měli svému kolegovi něco redigovat, vyhradili jste si na tu práci čas a počítali s odměnou v určitý měsíc a kolega by překlad odevzdal o dva měsíce později?

Nekomplikujme si vzájemně život, buďme k sobě ohleduplní a mluvme spolu, aby se případné zpoždění (nebo i jiné potíže) daly vyřešit hned a aby úvodní rozhovor vypadal ideálně takto:

Měsíc před plánovaným odevzdáním překladu

Překladatel Kratinoha: „Haló? Tady Kratinoha. Já dělám toho Hansena. Dostal jsem na vás číslo od pana šéfredaktora.“

Externí redaktorka Šafářová: „Dobrý den. To jsem ráda, že voláte. Jak jste na tom?“ = Určitě volá, že bude mít zpoždění, ach jo.

Kratinoha: „Dcera měla havárku, a tak jsme čtrnáct dní lítali po špitálech a pak jsem s ní musel být doma a věnovat se jí, takže si myslím, že to za měsíc mít ještě nebudu.“

Šafářová: „To mě mrzí, doufám, že už je to lepší. Kolik vám toho ještě zbývá přeložit?“

Kratinoha: „Asi sedmdesát normostran, ale taky to po sobě musím pořádně přečíst, abych vám neodevzdával polotovar.“

Šafářová: „Dobře, že to říkáte včas. Domluvte se s odpovědným redaktorem, jestli by vám to neposunuli, teď je ještě prostor, aby se s tím něco udělalo. A já zatím vypomůžu kolegyni.“

/Výše uvedené postavy a repliky jsou zcela smyšlené, seznam výmluv naopak naprosto reálný./

Daniela Mrázová (*1976), překladatelka z norštiny a dánštiny. Jako jazyková redaktorka a korektorka působí od roku 2014, spolupracuje především s nakladatelstvími Kniha Zlín a Host.

Kateřina Krištůfková (*1974), překladatelka z norštiny a němčiny. Redakční práci se věnuje od roku 2001, kdy nastoupila jako vedoucí redakce do nakladatelství Rebo Production, dnes pracuje jako redaktorka na volné noze. Rediguje mimo jiné pro nakladatelství Host, Academia, Kniha Zlín.